En

Viktor Pivovarov

25.10. – 21.02.25

Viktor Pivovarov

Grafický kabinet XIII

25.10. – 21.02.25

Máša Pivovarová

Název výstavy Rozhovor se svým Ba abstraktních kreseb a akvarelů Viktora Pivovarova z osmdesátých let volně odkazuje na staroegyptský rozhovor člověka se svým Ba, tedy se svou duší. Jedná se o básnický dialog, ve kterém se člověk před sebevraždou pokouší přesvědčit svoji duši, aby ho na onom světě následovala. Člověk si stěžuje své duši na osamělost a smrt vnímá jako vysvobození z nesnesitelných pozemských útrap.  

Viktor Pivovarov nevede dialog se svou duší o sebevraždě (i když osamělost je téma, které ve své tvorbě zpracovává velmi často), ale o sakrálním, posvátném. Ve svých abstraktních kresbách a akvarelech zobrazuje různé geometrické útvary. Často se objevuje čtverec jako symbol země, pozemské existence, trojúhelník jako symbol trojjedinosti Boha a vertikála jako spojnice mezi pozemským a transcendentním světem. Tyto útvary se vznášejí v bílém neurčitém prostoru.  

Jeden tvar se ale vymyká, nemá nic společného ani s geometrií, ani s transcendentnem. Připomíná ponožku, a svým tvarem odkazuje na siluetu shrbené babičky, umělcovy matky, která sedávala dlouhé dny na okraji postele s ohnutými zády. Nebyl by to Viktor Pivovarov, aby nepropašoval do éterických transcendentních tvarů něco čistě lidského, něžného, osobního. Ba tedy může být také vzpomínkou na babičku. 

Shodou okolností písmenem B začíná také jméno umělce, který měl na podobu vystavených prací na papíře velký vliv. Po přestěhování do Prahy v roce 1982 se Viktor Pivovarov ocitl v kruhu českých neoficiálních umělců, mezi které patřil také Václav Boštík. Abstraktní kresby a akvarely tak můžeme vnímat také jako hold tomuto umělci.  

Ba ve staroegyptském textu člověka ujišťuje, že mu není souzeno vědět, co se odehrává po smrti. Viktor Pivovarov s Ba v tomto ohledu nijak nepolemizuje, pouze hledá střípky posvátného zde v tomto světě.