Instalace z části kinetických objektů s názvem Skrze prach je součástí dlouhodobého projektu Sbírání prachu. V něm se autorka snaží různým způsobem začlenit prach a úkony s prachem spojenými do umělecké praxe. Jejím záměrem je tento materiál, který je pro většinu lidí nechtěný či dokonce odpudivý, otočit v něco pozitivního či ho dokonce pozdvihnout a zkrásnit.
Téma vrstvení se často objevuje i v souvislosti s ostatními uměleckými médii – například malířstvím. Snaha zachytit prach, všechny jeho vrstvy a uchovat jej, přivedla autorku k jeho laminování. Díky zalaminovanému prachu lze manifestovat úvahu o tom, proč nám prach vlastně vadí. Původem bude naše podvědomé vnímání – prach totiž vytváří vrstvy – na věcech, na brýlích, poletuje ve vzduchu, ulpívá na skle. Tyto vrstvy nám brání v čistém sledování věcí, které bereme jako naši součást, jako něco, co nás definuje a prach tuto skutečnost zakrývá. Prach jsme z velké části my sami, naše malé části – takže v podstatě bráníme ve vidění sami sobě.